Půvabné maličkosti pro violoncello / Hudba na zámku 2024

JIŘÍ HOŠEK – violoncello, klavír
Jiří Hošek je pokládán za jednu z nejvýraznějších postav interpretačního umění současnosti. Hru na violoncello studoval u Pravoslava Sádla na Konzervatoři v Praze (1970 – 75) a prof. Miloše Sádla na Hudební fakultě AMU, již absolvoval s vyznamenáním roku 1980. Své umění pak zdokonaloval ještě u prof. Bernarda Michelina při stáži na pařížské konzervatoři a letní akademii v Nice (1981). Jako stipendistu Českého hudebního fondu jej vedli Alexandr Večtomov a Josef Chuchro, absolvoval i Bartókův seminář v Szombathely u prof. Lászlo Mezö. Zúčastnil se 10 mezinárodních soutěží, v nichž byl oceněn mj. jako finalista Casalsovy soutěže v Budapešti, diplomy Bachovy soutěže v Lipsku a dvou Čajkovského soutěží v Moskvě 1978 a 1982. Stal se laureátem Mezinárodní violoncellové soutěže Pražského jara 1980. Řadu dalších cen a diplomů získal v domácích interpretačních soutěžích; jmenujme z nich absolutní vítězství v interpretační soutěži ČSR roku 1980. Od studentských let pravidelně koncertuje doma i v řadě evropských zemí, nahrává pro rozhlas i na trvalé nosiče zvuku. Na CD nahrál nejen jednotlivá slavná díla violoncellové literatury, jako jsou koncerty Schumannův nebo Lalův, ale i významné souborné nahrávky, např. pozdních violoncellových děl Sergeje Prokofjeva, dva soubory židovské hudby a na dvou CD komplet děl Antonína Krafta, Davida Poppera, či soudobých českých autorů. V roce 1999 nahrál na CD oba violoncellové koncerty Bohuslava Martinů. Pozoruhodně se uplatnil jako sólista i zanícený vykladač v televizních pořadech o Antonínu Kraftovi, o Davidu Popperovi a o Mikulášovi Kraftovi, z jejichž tvorby některé skladby i rekonstruoval a nově oživil. Má velmi bohatý repertoár od hudby barokní až po dnešek a je vůbec mnohostranným hudebníkem: byl koncertním mistrem Symfonického orchestru Českého rozhlasu (1991 – 96), hrál i ve filmových rolích (režie V. Olmer), komponoval scénickou hudbu pro Divadlo na Fidlovačce, vyvíjí bohaté aktivity i v žánrech populární hudby. Je docentem Hudební fakulty AMU v Praze, kde 20 let pedagogicky působil v letech 1994-2014. V roce 1998 byl jmenován sólistou Českého rozhlasu. Kritika oceňuje na Hoškově hře zvláště brilantní techniku a oduševnělý výraz. Za propagaci Žižkova vyjádřenou zejména hudebním festivalem Nekonvenční žižkovský podzim, který založil a organizuje od roku 1997, byl zapsán v prosinci roku 1999 do Knihy cti městské části Praha 3 a následně vyhlášen "osobností Žižkova roku 2000". Jako jediný violoncellista reprezentoval českou violoncellovou školu na Pražském jaru naposledy v r. 2014.

DOMINIKA WEISS HOŠKOVÁ – violoncello
Dominika Weiss Hošková začala hrát na violoncello ve čtyřech letech. Po studiích na Pražské konzervatoři (prof. V. Jírovec, prof. V. Kočí) a soukromých lekcích u prof. Miloše Sádla pokračovala na AMU v Praze, kde absolvovala magisterské studium ve třídě svého otce doc. Jiřího Hoška a následně doktorské studium s tématem Židovské náboženské motivy v tvorbě pro violoncello. Studovala na Jerusalem Academy of Music and Dance (prof. Zvi Plesser – violoncello, prof. Avi Abramovic – komorní hudba). Její aktivity byly oceněny v červnu 2010 udělením Stříbrné medaile Senátu Parlamentu ČR za šírení dobrého jména a tradic České republiky ve Státě Izrael. Dominika Hošková se stala nejmladší českou úcastnicí Mezinárodní hudební soutěže Pražského jara 2000. Nadace Český hudební fond ji ocenila udělením stipendia pro nejúspěšnější studenty a v roce 2006 ji nominovala na Prémiovou listinu ČHF pro nejlepší mladé interprety. Získala absolutní vítězství ve všeoborové smyčcové soutěži "The competition in memory of David Gritz" v Izraeli a 1. cenu v "The Rose Choron Chamber Music Competition" v roce 2009. Absolovovala mistrovské kurzy u Csaby Onczay, Jeana-Marie Gamarda, Dudu Selly, Zvi Plessera, Hilela Zoriho nebo Itzhaka Perlmana. Koncertuje s předními českými a izraelskými orchestry, vystupuje na sólových recitáIech.

Program:
Ludwig van BEETHOVEN (1770 – 1827):
12 variací na téma z Händelova Judy Makabejského WoO 45
violoncello a klavír

Johann Sebastian BACH (1685 – 1750):
Air z orchestrální Suity č. 3, BWV 1068

Franz Joseph HAYDN (1732 – 1809):
Duo D Dur pro dvě violoncella, Hob. X:11:
I. Moderato
II. Minuet
III. Finale. Presto

Antonín DVOŘÁK (1841 – 1904):
Klid pro violoncello a klavír, op. 68/5, B173

Antonín DVOŘÁK (1841 – 1904):
Rondo g moll pro violoncello a klavír, op. 94

Bedřich SMETANA (1824 – 1884):
Lousina polka v úpravě pro dvě violoncella

David POPPER (1843 – 1913):
Suita pro 2 violoncella op.16 (výběr)
Largo espressivo
Marcia, Finale

Jiří HOŠEK (*1955)
Klezmerové melodie
v úpravě pro dvě violoncello
(výběr ze suity)